Když mi předával tašku, připadal jsem si jako poprvé v sexshopu. Bly to takový podivný, konspirativní pocit. Hned jsem se na to chtěl podívat, ale nedovolil mi to vybalit – prý potřebuje, abychom byli v poloze běžného zákazníka, který si to objedná na internetu a nemá k používání žádný návod od prodavaček. Takový erotickopomůckový panic a panna. Stejně jsem to ale hned po jeho odchodu vybalil za volantem a podíval se alepsoň jak to vypadá. Teda vybalil – rozhodně to nebylo jen takové to plastové průhledné pouzdro – jak je to u ostatních podobných věcí, ale v papírové ozdobné krabici bylo další ozdobené pouzdro na mašličku a uvnitř pak takový zvláštní fialový rohlík. Poskládal jsem to zpátky a vyrazil za manželkou na chalupu.
Žádné velké překvapení se nekonalo, protože jsem návštěvu tohoto typu vyslepičil už za jízdy. Mělo to svůj význam a potěšilo mě, že to ta moje divočina pochopila. Jen jsem otevřel dveře, tak jsem pochopil, že se těší víc než já. Zatemněná okna, rozestláno a moje láskovátko se válí jen v košilce – vyvoněné a natěšené. Teda ne, že bychom neměli doma žádnou hračku, ale tohle byl takový hezky slavnostní důvod zahájit společný víkend vzpružujícím sexem a ona to dokonale pochopila. Předal jsem jí etue a běžel se osprchovat. Pospíchal jsem a uprostřed utírání jsem zaslechl smích. No jestli začala beze mě, tak by mě to fakt naštvalo. Vlítnul jsem nahatý do sednice a nová členka testovacího týmu si četla návod a uprostřed smíchu mi oznámila, že výrobce požaduje, aby se džejkina (oficiální název je G-ki) nabíjela alepsoň 6 hodin. No to by mě šlak trefil! Volám Milanovi, ale ten mi hovor drze hned vytípnul. Ještě než jsem se stačil naštvat, tak mi přišla smska: „..neboj, máš to nabitý..“ s asi kilometrovým smajlíkem. To se prostě pozná kámoš….
Máme doma několik vibrátorů a každý má nějaké výhody i nevýhody. Jeden má výkon, ale žere baterky, jiný má skvělý tvar, ale vibruje málo a další má sice bezvadně zahnutý tvar, ale přestal vibrovat úplně a servis na robertky jsem na netu nenašel. Prolítnul jsem návod jako správný chlap – tedy nijak – a začal rovnout zkoumat tuhle novinku. Dvě tlačítka + a – nedávaly jinou možnost a tak jsem to vcelku lehce zapnul. Mačkal jsem to plusko jako u vibrátoru co znám a vibrace sílily, mínuskem slábly a ta nadržená ženština vedle mě se začala tvářit, jako malý kluk, kterému tatínek vybalil pod stromečkem vláček a pak ho k němu měsíc nepustil. Rozesmálo mě to a hlavičku vibrátoru jsem jí položil na pupík a začal sjíždět dolů. Tahle hra mě vždycky bavila a hlavně se dívat, jak se při tom tváří. Podobný výraz zažijete jen když partnerce půjčíte zlatou kreditku. Samotné přiložení na ten uzlíček nervů by možná i stačilo, ale bylo mi jasné, že tenhle vynález umí podstatně víc. Jeho tvar dával jasně najevo, že umí i návštěvu uvnitř, ale na to jsem se chtěl jen dívat a tak jsem žezlo předal. Zaujal jsem strategickou polohu ležícího střelce v nohách ve tvaru „vítej“ a nenápadně sáhnul po návodu. To nádherné divadlo dostávalo už skutečně aktivní ráz a já jsem v návodu objevil nějaká další tlačítka na boku toho bazmeku. Šili se mnou všichni čerti, abych si to mohl vzít do ruky a zjistit, na co to je – ale kdybych to udělal, tak by mě asi trefila nějaká pata mezi oči. Netrpělivě jsem počkal na zdolání jejího prvního kopce a nenápadně jí to honítko odebral. Při tom jsem se dozvěděl, že jí dokonce i brní ruka. Zkusil jsem záčknout nenápadný výstupek na boku a podle návodu ohnout ten rohlík. Pod tlačítkem byl kloub! Když jsem tlačítko pustil, zůstalo to pevně v nové poloze. Géčko nám funguje jedna báseň a takhle zalomené by to muselo být mnohem praktičtější! Zapnul jsem to znovu a teprve nyní jsem si všimnul, že to opravdu vibruje celé. Druhý motor! Stačilo to osahat a bylo mi jasné, že v té rukojeti je další vibrátor. Cvak! Ta rukojeť má tvar, který se určitě dá také použít. Tak jsem ho použil. Tentokrát už sám – v rámci předepsaného testování. Testovaný subjekt měl ruce za hlavou a vůbec ho nezajímalo, co dole vyvádím a jen si užíval. Větší průměr na konci vyvolával zpočátku lepší odezvu, leč použití zalomeného konce na g-bod dosáhlo dalšího posunu v účincích. Namačkal jsem maximální výkon a jak jsem se snažil to ještě zesílit, podržel jsem plus tlačítko zmáčknuté a najednou se to vypnulo… a zapnulo… a vypnulo… Napřed to vypadalo jako porucha, ale při dalším stisku to zase začalo dělat jiné brikule a takových programů tam bylo hned několik. Vznesl jsem jemný dotaz, který ten program je nejlepší, ale bylo mi oznámeno, ať přestanu blbnout a dám tam ten nejsilnější monotónní. Tím jsem získal krátkou dobu na další bořní tlačítko a celé jsem to ohnul do účka. Bingo! Genialita vynálezu se právě dostavila! Zavléknul jsem ten hák a sedlo ta jako do maminy. Vibrující rukojeť se dokonale vmáčkla mezi její rty a obsáhla úplně vše potřebné. Uvnitř zase hák přesně pozdravoval pana Grafenberga a jeho bod. Jednou jsem četl od toho kamaráda recenzi na jakýsi We-vibe vibrátor a tohle je vlastně úplně to samé, akorát podstatně větší a silnější. Začal jsem dělat pohybové pokusy. Napřed kýváním do stran. Rychle i pomalu, pak nahoru a dolů, pak jsem za ten hák tahal – jako bych jí chtěl zvednout a nakonec jsem ho zavlékal hloubějh a zase vyvlékal. Efekt ve tváři stále stejný… Tak jsem jí položil její ruku a tuhle šílenost, aby mi sama ukázala, co je nejlepší. Ani s tím nehnula!!!! Jen si to usadila na asi nejlepší místo a vytuhla. Teprve se zrychlujícím dechem s nám začala jakouby kroužit, ale to byl prostorově tak strašně složitý pohyb, že si to musíte takhle doma taky takhle ukázat.
Já se tady rozepisuju – jako kdyby to trvalo nevím jak dlouho, ale druhý vrcholek by ve skutečnosti až nečekaně rychlý. Sledoval jsem to pečlivě až do konce a pánové výrobci – poradím vám jedno nutné další zlepšení: udělejte do toho zařízení čidlo, které pochopí, že už je hotovo a samo se to vypne. Tenhle okamžik je asi u vše žen stejný. Výbuch, křeče, vyjmutí a uprostřed nádherného odeznívání pak šátrání rukou a snaha vypnout to vrčení. Já bejt ženskou, tak to asi rozšlehnu o zeď.
Už bych měl asi skončit, ale to fakt není všechno. Role diváka mě baví, ale tak nějak …. no … já jsem tady taky! Pochopila a uchopila… Nejlepší večeře. Ona na stole, já u stolu a opeřenec v troubě. Samozřejmě ale Džejkina nezahálela a ještě vatvarovaná do ďábelského jéčka urputně pomáhala. Když jsem ustoupil jednou o něco víc a uvolnil vrátka, tak šup a předběhla mě. Jéčko zajelo dovnitř a já zůstal venku. Sapristi! Bleskla myšlenka, chytil jsem ten hák, malinko za něj zatáhnul nahoru a nasadil jsem zlehka pod něj. I když máme oba naprosto běžné rozměry, tak po chvilce úsilí jsme byli doma oba! Co pak následovalo už asi není nutno vyprávět.
Je to asi lumpárna, ale nikdo mu to nevrátíme!
