Kůže a kožené oděvy či doplňky

Jdeme nakupovat – základní pravidla

Mějte jasno na jaký účel budete bundu používat. Světlé odstíny a jemné kůže nejsou nejlepším pracovním oděvem , na druhou stranu kabát z těžké hověziny nenadělá v divadle parádu. Chcete-li bundu na zimu, přineste s sebou Váš oblíbený svetr, chcete-li jí na léto, kupte si jí skutečně „na tělo“. Má-li být na vyjímečné případy – ujistěte se u prodavače, že její vzhled zůstane zachován. Na sportovnější účely vyberte materiál, který získá „pořádnou patinu“. Na zimu vynechte bundy, které mají spodní kapsy na zip (dře to a studí) , nosíte-li u sebe spoustu věcí – ujistěte se, že oděv má dvě náprsní kapsy (potáhne Vám to jinak jednu stranu dolů) atakdále atakdále. Povídání směrem dolů by Vám mělo přinést základní rady jak dobře nakoupit a nenaletět.

Vyberte si obchod, kde máte alespoň relativní jistotu, že jej tam za rok najdete znovu a kde Vám jsou schopni poskytnout i servis – údržbu, opravy a odborný výklad. Nejde pouze o reklamace, ale může se poškodit zip, ztratit knoflík, upadnout druk nebo bude třeba vyměnit celý díl a Váš prodejce má největší šanci Vám pomoci. Nákupy v zahraničí by měly být alespoň cenově velmi vyjímečné, jinak je to velké riziko.

Drobné rady – Prodavačky by Vám měly poradit nejen s velikostí, ale i s druhem bundy a navíc vysvětlit přednosti i zápory vybrané kůže i modelu. Vybranou bundu musíte dobře odzkoušet, prohlédnout kapsy, váčky, knoflíkové dírky. Pozor na poměr cena X kvalita. U bundy za 3.000,- neočekávejte zázraky a nevyžadujte od ní životnost pro vnoučata. Je-li to možné – dejte přednost neprošívané podšívce – proševy se často poškodí a nitky se pak třepí. Hlídejte si podšívku v místě kde nosíte na opasku mobilní telefon nebo oblíbené brašničky, klíče atd. Ne každý prodejce Vám tuto reklamaci uzná jako oprávněnou. Nestyďte se vzít si bílý kapesník a zevnitř bundy s ním několikrát přejet prstem. Zvlášť u brusů. Nějaká stopa barvy na kapesníku může být, ale slabá. Kůže by neměla být lehce narušitelná nehtem, ale vřele nedoporučuji jí někde zkoušet drbat – aby jste jí pak nemuseli platit. Prohlédnete-li si detailně šev, pak v dírkách v kůži (ve struktuře) by se neměla objevovat světlejší nebo dokonce jiná barva. (Kůže jsou buď probarvené = celé namočené do barvy, nebo stříkané = barva je jen na povrchu. Když potom dojde k otěru barvy u stříkané usně, začne prostupovat jiný odstín a bunda vzhledově velmi „zestárne“.) Pozor na límce – u luxusních modelů by neměly být ze světlých a broušených materiálů. Pokud ano, tak z lakovaných usní.

Kožený oděv musí obsahovat jméno výrobce či dodavatele, velikost, cenu, symboly čistění, druh usně i složení podšívky (to vše v češtině) a náhradní knoflíky nebo druky. Navíc byste měli dostat i popis údržby. Návody na údržbu musí být připevněny u každé bundy. Dost často jsou na nic, ale pozor na alibismus. Existují prodejci, kteří tam mají napsáno, že bunda nesmí do deště, zimy, léta, nesmí se nosit často a dlouho, nesmíte se v ní hýbat apod. – Není to pravda. Kvalitní upravená kůže musí běžný „čistý“ déšť snést bez úhony (pouze první kapky sebou přinášejí spoustu nečistot z ovzduší – proto je nutné se chránit alespoň prvních 5 minut) a nosit se může kdykoliv a kdekoliv. Pak i když na to nemají právo Vás mohou při reklamaci „ukřičet“. Takže vřele doporučuji – prolétněte si tento letáček ještě před zaplacením.

Kožený oděv si časem „sedne“ – tj. po určité době se přizpůsobí Vaší postavě a stane se pohodlnějším. Převážná většina kůží zvláční a mírně se vytáhne – u různých materiálů to trvá různě dlouho. Rukávy by měly sahat u volně spuštěných rukou na první prstové klouby – respektive cca 1cm nad ně. Zcela jistě jsou dlouhé lepší – minimálně se dají kdykoliv zkrátit. Nezapomínejte na vycpávky u vnitřního oděvu (svetry, saka apod.) – ty Vám mohou rukávy nepříjemně zkrátit. Vezměte si tyto oděvy s sebou na nákup!

Kožené kalhoty z pevné kůže je nutné kupovat velmi těsné; z jemné kůže pak přesně na tělo nebo mírně těsnější. Kalhoty povolí až o dvě čísla. Několik hodin po nákupu si nesedejte. Ať se uvolňují současně po celém obvodu – nikoliv jen na „zadních partiích“ (více informací v oddílu „Co prodává“).

Dráhy zipů musí být volné – s prostorem pro běžce, aby nedocházelo k poškození usně v okolí zipu. Zipy minimálně 2x do roka namažte mýdlem nebo voskem. Nezapomeňte, že jezdec je v podstatě drasticky broušen při každém zapínání. Až Vám přestane zapínat (za jezdcem zůstane zip otevřený) je to důsledek jeho vybroušení. A až Vám v nějaké dílně naúčtují 1.000-1.200,- za jeho výměnu – neděste se, ale odejděte. Je to sice celkem běžná cena, neboť je to velmi pracná a náročná práce (musí se šít do původních děr a to i odspodu), jenže to ve většině případů není vůbec nutné – stačí vyměnit vadného jezdce a oprava je tak do 100,-. Dokonce se daří i transplantovat vylámané zuby. Kvalitní výrobce má v horní části zipy zakončené brzdičkou, horkojehlař je má ohnuté a i se zuby zašité do švu.

Vyhýbejte se kombinaci barev a nebo kupujte takové typy, které nikdy nebudou muset do čistírny. Kombinace různých barev usní často vyvolá jejich vzájemné „probarvení“ v čistící lázni a tím totální znehodnocení výrobku. Navíc žádná čistírna Vám nedá záruky za takový model. To samé platí i o kombinace kůže a textilu. Světlé kůže jsou nyní velmi populární a módní, ale u nich je nutné jakékoliv vady řešit okamžitě – zanedbání se rozhodně nevyplácí.

Předem si musíte uvědomit, že čím jemnější a lehčí je useň, tím je zranitelnější a vyžaduje častější údržbu. Častá věta zákazníků: „Chtěl bych kvalitní jemnou kůži co něco vydrží“ je tedy předesláním potíží. Ta věta si sama sobě odporuje.

 

 

Materiály

V prvé řadě je to příroda, která zanechává na kůžích své znaky.

Dlouho před tím, než návrhář a výrobce začnou uplatňovat svoje nápady, jsou do kůží zapsány neomylné znaky o jejich původu. V přírodních podmínkách – kde zvířata žijí – působí řada faktorů na jejich zdraví. Ne náhodou jsou např. z Irska kůže nádherné a z Ruska nepoužitelné. Zranění, šrámy, bodance infikovaným hmyzem, hniloba od hnoje – to vše zůstává trvale na kůžích. Tyto zranění a poškození se hojí velmi rychle a v podstatě nemají vliv na kvalitu kůže – přestože po nich stopy zůstanou. Dokonce jsou-li v příslušných limitech – jsou potvrzením přírodního původu kůže, nenapodobitelným průkazem autentičnosti.

Moderní výrobní technologie má několik možností zpracování usní. Kůže se může nastříkat – zakrýt velkým množstvím pigmentu – pak máte pocit, že máte nádhernou – čistou kůži a přitom nejspíš nosíte 10dkg barvy na „nějaké kůži“, nebo si vyberete „probarvenou“ kůži, která nemá krycí pigmenty a veškeré vady a jizvičky jsou vidět. Ale na probarvování usní se vybírají vždy ty lepší kousky – aby byly prodejné. Takže hlavní paradox – najdete-li bundu s „přírodními“ kazy – vězte, že je to nekamuflovaná neretušovaná kůže. Jde-li skutečně o „přírodní„ kazy, nebojte se jich. Nejspíš budete mít lepší než ty přelakované pláštěnky a hlavně budete vědět, co na kůži je.

Přírodní X výrobní kazy… Začnu výrobními – jedná se o všechna poškození, která vzniknou výrobou:

Podbroušení – kůže je viditelně ztenčená – většinou v užším místě – často vinou obsluhy stroje při vyndávání plátu dojde ke kontaktu s hranou brusného válce. Nebo se do mašiny dostane kůže s faldem (přeložením) a spodní vrstva se zbrousí víc. Vadu lze napravit podlepením – bez problémů. Pokud není na exponovaném místě (ramena, lokty….) – v takovém případě se musí vyměnit.

Vady lícu – např. odtržený či uvolněný líc – nejčastěji u tučných skopovic (jsou jakoby boubelaté). V řezu je kůže na výšku tlustá, ale její struktura je uvolněná – spodní a horní vrstvy jsou spojené volnými vlákny a dají se lehce oddělit. Taková kůže se brzy trhá a rozpadá.

Odpařený líc či laminová vrstva – vytvoří se na kůži jakoby puchýř – může být i veliký. Vrchní vrstva se celá dá sloupnout. Výměna zboží je jasná.

Špinavé kůže před pigmentací – flákači u mašiny neočistí kůže od prachu a nastříkají je. Na povrchu usní jsou nepatrné tečky – výčnělky. Dají se lehce strhnout nebo i setřít rukou a pod nimi je kůže bez pigmentu. Vady jsou málo viditelné – řešíme to slevami.

Zmačkaná kůže – hodně výrobců balí bundy do neprodyšného igelitu – což je děs. Navíc se stává, že nejsou dokonale usušené a pak leží po kamionech a skladech zatížené několika vrstvami dalších. Kůže by se měla vyvěsit, horší případy se vyžehlí, ještě horší se namočí a vylisují a existují i taková zvěrstva, že se s tím nedá nic dělat. Při nákupu nehledejte bundy bez vrásky – asi byste je nenašli. Prostě má-li bunda zmuchlaností víc než je únosné – dohodněte si v prodejně lhůtu týden. Doma sklady přetřete vlhkým hadrem a vyvěste na široké ramínko. V 90 % se to srovná.

Díly z třísel a břicha. Občas se stává, že se objeví na oděvu jakoby jiná kůže – je tenčí, zvrásněnější, tažnější. Jsou to díly z břicha nebo třísel. Není norma, která by zakazovala využití těchto částí. Bundu zkontrolujte při nákupu – přijdete-li na konci záruky – nemáte šanci. Jednak to není přímá vada a druhak to tam bylo odjakživa. Hlídejte, aby takový díl nebyl na namáhaných místech. Na zádech určitě nevadí a navíc bývá mnohem hezčí, než plochá a tvrdší kůže z hřbetů.

Otěr – barvivost – lesklé lícové kůže by neměly barvit, podšívka už vůbec ne. Vyšší barevný otěr je u broušených kůží. Jednak je to prach ze suchého broušení a druhak i zbytky barvy. Takové stopy na textilu jsou lehce vypratelné a měly by časem odeznít. Jakmile se kůže oleští, neměla by už pouštět barvu. Posouzení je velice subjektivní, často je nutné zvát znalce.

Oděr – pevnost lícu – některé kůže jsou extrémně křehké a lehce narušitelné nehtem. Obzvlášť lakované štípenky. – Kupujte to s vědomím, že během krátké doby bude bunda vypadat jako z půdy.

Na závěr výrobních vad – vady na kůži jsou téměř vždy znatelné už při nákupu. Prohlédněte si bundu hned. Rozumně! Jste-li jedni z těch, co je nemám rád – co si položí bundu na pult, vezmou baterku a lupu a do konce pracovní doby zkoumají DNA zvířete i švadlen co to šily, pak raději dál nečtěte.

Přírodní vady – kazy co krášlí

Špičkové fabriky na kůže zachovávají některé přírodní kazy zcela úmyslně na povrchu. Fotografie jsou na nebarvených usních – aby byly anomálie dobře patrné. Barvením se rozdíly sníží na minimum.

 

 

 

 

Skopovice – luxusní, lehká kůže s krásným lícem, často v hezkých barvách. Přiléhavá, splývavá. Oproti tomu je velmi křehká, dá se roztrhnout, je pro ni nebezpečný oděr – doporučení: veškeré dámské oděvy (nenosí ruce a klíče v kapsách, neperou se) u chlapů – jen lehká saka a letní bundičky. Hlídejte spodní švy na rukávech a okolo kapes a objeví-li se poškození lícu či barvy – obraťte se na Vašeho prodejce a požádejte jej o opravu . Včasnou údržbou se zabrání většímu poškození a je možné takto bundu trvale hlídat. Totéž platí i o místech, kde u žen visí kabelka na rameni, nebo se tře o bok.

Teletina – výborný materiál pro chlapy, vláčná, velice pevná, jemná, získává nádhernou patinu = teplý voskový lesk. Nevhodná v hnědých odstínech na luxusní výrobky – silně tmavne (hlavně límce a okolí kapes) – proto bych jí doporučil hlavně pro pánské bundy a parkery. Těžko se čistí hlavně mastné skvrny. A i v nejlepších čistírnách dostává teletina dost „za uši“ . Mocheto je broušená teletina – nádherný materiál, ale také se oleští a tmavne.

Kozina – univerzální materiál – všeobecně oblíbený – jemná i tvrdší, hladká i hrubá. Jediná nevýhoda je častý problém s pachem a barvivostí. Ale v poslední době jsou dovážené koziny už vynikající. Má hrubší dezén (trhliny se dají opravit beze stop) a pokud je zbroušená tence, tak je tvárná a měkká.

Hovězina – nejtrvanlivější – nejtvrdší . Dá se koupit v celém rozměru a pak je možné ušít kabát tak, že má záda z jednoho kusu. Je těžká a neuvěřitelně pevná. Černé bundy do pasu na zip z lesklé hověziny jsou pravděpodobně největším „držákem“ na současném trhu. Je téměř nepromokavá. Dochází-li k závadám, tak to je pouze pro nenamazaný jezdec u zipu nebo popraskané nitě. Motorkařina je z 90% z tohoto materiálu. Brusy často barví, ale jsou pohodlnější.

Vepřovice – V základu či veluru je nejlacinější – cena odpovídá i užitným hodnotám. Nemám ji rád, neboť je hezká při nákupu a později ztrácí tvar i krásu. Ovšem vyrábějí se z ní luxusní materiály – potisky, folie, dezény. To je velký rozdíl. Těmito úpravami dochází k zdokonalení jejích vlastností a hlavně trvanlivějšímu vzhledu. Takové úpravy jsou natolik finančně náročné, že by třeba na skopovici vytvořily cenově neprodejný materiál (proto se požívá většinou vepřovice). Takto vznikají např. napodobeniny hadin, pštrosů a kdoví čeho….

Štípenka – Dlouho na tomto seznamu materiálů chyběla a je nezbytné se o ní zmínit, neboť se stále častěji objevuje v nabídce výrobců. Štípenka je druh usně, který se získává rozřezáváním plátů kůže (hovězina, vepřovice) po celé ploše na jednotlivé vrstvy. Horní vrstva – hlazenice – je nejcennější část a také má nejvyšší užitné vlastnosti. Druhá (a další) vrstva je štípenka = má z obou stran rubovou vrstvu usně. Nedosahuje takové pevnosti, není vodovzdorná, ztrácí tvar a je možné jí roztrhnout. Vyrábí se z hovězin a vepřovic. Poměrně složitou i nákladnou cestou se potom štípenky pokrývají různými vrstvami, dezény, laminy apod., které imitují hlaz. vrstvu, napodobují hadiny nebo jsou různě potištěné. Vzhledem k ceně takové úpravy se mohou tyto materiály i přiblížit ceně klasické hlazenice a jsou-li skutečně kvalitně provedeny, dosahují vlastnosti normální kůže. Základní rozdíl je ovšem v tom, že hlazenice se olešťuje, omašťuje a získává patinu. Štípenka naopak ztrácí lesk, nanesené vrstvy se obrušují, praskají, vystupuje na povrch semiš a časem získávají vzhled velmi staré usně. Mnohdy je to výhoda a je-li tento model bundy vhodný, tak celkový pozdější efekt je výborný. Rozhodně se ale nehodí na luxusní dámské výrobky a pokud jsou ze štípenky vyrobeny, pak je to úmyslně sezónní výrobek, u kterého se předem počítá s módností, malou trvanlivostí a je rozhodně i za cca poloviční cenu oproti prvotřídní usni. Její životnost je možné znatelně prodloužit častým mazáním. V každém obchodě by měli prodavači zákazníka výslovně upozornit na tento materiál a zevrubně vysvětlit všechny klady a zápory.

Úpravy

Nappa – hladká lícová kůže – nejčastěji úprava skopovice v nejběžnější formě jak ji většina zná – černá i barevná, matnější i lesklá.

Polobrus – Z mého pohledu jedna z nejpraktičtějších úprav – kůže má líc místy zbroušený, jinde jsou zbytky lesku. Při umaštění nebo odření jsou tyto stopy zanedbatelně viditelné. Většinou skopovice – někdy kozina. Barvivost je různá a neměla by být nijak výrazná.

Brus – Připomíná jemný semiš, (ale není to kůže na ruby – jde o zbroušený líc). Bývá to krásná kůže, která se vyznačuje možností kresby prsty po lícu, může být luxusní – pokud je o ní pečováno, naopak – drsná při těžkém oleštění. Na brusech bývají velmi znatelné přírodní vady usně. Některé závady jsou dobře odstranitelné – čára tužkou apod. Oleštěná místa se dají vyčesat, ale musí to být včas. Většinou mají zvýšený otěr barvy, způsobený suchým broušením, ale tento efekt vymizí nebo se znatelně časem zlepší. Každopádně pod černou bundu z broušené hověziny nelze zpočátku nosit světlé kalhoty a košili.

Pullup – Zvláštní úprava hovězin – světlý pružný lak dole, tvrdý tmavý nahoře. Tahem nebo ohybem kůže začne povrch světlat a vypadá jako velmi stará useň, která se láme. Větší odřeniny jsou těžce opravitelné, jinak velmi trvanlivý materiál s efektním vzhledem.

Krystal – Zvláštní velmi luxusní úprava většinou na skopovicích nebo lehkých hovězinách. Jde speciální lesk na povrchu připomínající drcené sklo. Má vysokou trvanlivost a stálost. Velmi vhodný na dámská paleta, pláště apod. Po čistírně často zmizí krystalový efekt.

Olej – Broušené hověziny, které jsou napuštěné olejem. Mají často trvalou barvivost, ale jsou velmi nepromokavé a houževnaté.

Semiš – v našich prodejnách již málo používaný – dříve velmi oblíbený materiál.

 

Údržba

Ta je velice nutná a neskutečné množství zákazníků se o ní začíná zajímat v době, kdy mají bundy už definitivně zničené. Je to jako u bot – ty si také určitě několikrát ročně nakrémujete. Useň na oděvech vysychá – zvláště je-li vystavena opakovaně dešti a sušení. Pak mnohem častěji dochází k poškození lícu, barvy, nití apod. Určitě je lepší obrátit se na odborníky a používat jimi doporučené konkrétní přípravky na konkrétní usně. Vlastní aplikace je mnohdy velmi jednoduchá. Přesto si ale nechte poradit i s návodem – některé přípravky se nanášejí přímo, jiné se musí nanést nejprve na hadřík a teprve pak na useň. V kvalitní prodejně Vám údržbu provedou sami.

V zásadě platí pravidlo – čím jemnější je useň, tím častější potřebuje údržbu. U jemných skopovic 2-3x ročně, u těžkých hovězin 1x ročně.

Součástí základní údržby je dobarvení, domaštění a impregnace. Není-li oděv nijak zjevně poškozen, stačí specializované přípravky, které obsahují všechny tyto potřebné složky (Collonil). Ovšem vzhledem k jejich široké nabídce je nezbytné nakupovat tyto prostředky u specializovaných prodejců a mít potřebný kožený oděv s sebou na ukázku druhu usně a její úpravy!

Nepoužívejte krémy na ruce – mají dermatologické přísady pro udržení vlhkosti ani živočišné či rostlinné tuky. Také nepatřím k zastáncům univerzálních mazadel – jak je prezentují pouliční vyvolávači.

Před prvním použitím koženého oděvu doporučuji oděv nastříkat speciálním přípravkem Collonil – Waterstop. Tato látka má velice účinné vodoodpudivé složky, ale navíc vytvoří na usni ochranný film, který brání vnikání nečistot do hloubky kůže a současně usnadňuje její čistění. Ekvivalentem Waterstopu je Antirain, který se používá na starší – použité – oděvy, a který má navíc vyživovací složky. Vhodnost preventivního nástřiku konzultujte se svým prodejcem.

Při znečistění jakýmkoliv způsobem je nutno nečistoty ihned odstranit z povrchu. Použijte čistý hadřík a vytírejte (neroztírejte) skvrnu. Pokud se bude jednat o oleje či tuky, odsajte maximum suchým textilem, můžete místo posypat drcenou křídou a rychle odneste oděv do odborné čistírny nebo k prodejci – pokud Vám tento servis je schopen zajistit. Krev je nutno odstranit dříve než zaschne. Pokud se tak stane, musí se kůže dlouho máčet. Nepodceňujte veškeré moderní nealkoholické nápoje – nejsou-li včas odstraněny, (vlhkým hadříkem nebo i omytím proudem vody) může dojít při delším působení k nečekaně velkému poškození struktury vnější vrstvy kůže. Bohužel většinou neopravitelnému.

Při roztržení kůže lze toto místo opravit bez velkých následků, ale je nutná praxe. Sežeňte si podobnou kůži a vyzkoušejte nejdříve postup nanečisto – Velmi tekuté lepidlo (nový chemoprén) naneste na obě hrany kůže v trhlině a nechte zaschnout. Potom opatrně spojte s velkou přesností otvor. Rozpárejte podšívku (tu si připravte předem) a zespodu místo podlepte jinou kůží. Opět naneste tenkou vrstvu lepidla na obě plochy (u záplaty nechte 5mm okraj nenatřený) a po jejich zaschnutí přiložte. Pozor, aby se nevytvořily „vlnky“. Zlehka opravené místo zaklepejte kladivem. Přebytečné lepidlo z líce odstraňte prsty nebo velmi opatrně toluenem (nesmí se poškodit barva). Opravené místo začistíme přípravky Collonil – Silicon Polish v odpovídajícím barevném odstínu. Je to oprava, kterou se můj personál učí průměrně rok a nemohu tvrdit, že jí na jedničku zvládne každý a ihned, viz „služby“.

Použijete-li vteřiňák, kůže se doslova spálí, ztvrdne a do opravy takovou bundu již odmítám vzít!!

U broušených usní se s úspěchem používá gumový (krepový) kartáč (Collonil), kterým můžeme „vyčesat“ drobné nečistoty či vyleštěná místa (ta jsou ovšem považována za žádoucí patinu). Větší znečistění se dá někdy odstranit vodou. Mokrým hadříkem setřeme stejnoměrně celou plochu a po pomalém usušení v pokojové teplotě oděv oživíme krepovým kartáčem. Po takovém postupu je nezbytné použít Antirain.

Pamatujte si – včasná a kvalitní údržba Vám u koženého oděvu, autosedačky či sedací soupravy prodlouží velmi významně jejich životnost. Zanedbání údržby může mít za následek poškození usně, které se může stát již neopravitelným. Mastná kůže se netrhá, naimpregnovaná se nešpiní a nepromoká.

Veškeré tyto práce rádi uděláme za Vás – náš kolektiv je dostatečně znalý a nehrozí velké riziko trvalého znehodnocení oděvu.

Pro u nás zakoupené výrobky platí pravidlo, že v záruční době platí zákazník pouze přípravky (cena jedné náplně na běžnou bundu je cca 200,- Kč).

Přípravky stojí v průměru 170 – 200,- Kč a prodloužení životnosti výrobků se počítá v rocích.

Veškěré zmiňované přípravky jsou od firmy Collonil

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Mohlo by se vám také líbit: